Rodinky a simíci
12. května 2012 v 22:04 | Edianka
Tak mě tu máte zas=) Přeji vám hezký dobrý večer, vážené dámy a pánové. Dneska jsem si udělala trochu radost a stáhla Domácí mazlíčky. Normálně tohle nedělám, protože mnohem raději držím hru v ruce (případně i s manuálem), ale jelikož mě zvířátka nijak moc neoslovila a taktéž už jedno Pets koupené mám (the sims2), rozhodla jsem se hru vyzkoušet neoficiálně. Všechno šlo jako po másle, ale jak už to bývá, později se vždy vyskytne nějaký problém. A ten problém dokáže sakra znepříjemnit kouzelný sobotní večer!
Hned po úspěšné instalaci jsem spustila hru a vytvořila simíka se psem. Upřímě... koho baví tvořit zvíře? Chápu, jistě to baví mnoho lidí, ale já svým způsobem neprahnu po zvířecí kráse. Jinak řečeno se mi zdají všichni psi stejní, všichni koníci i kočky...nicméně jsem se rozhodla stvořit svůj vlastní ideál pejska s páníčkem, kteří si budou blízce podobní. Po pár minutách jsem byla hotova. Z rozkošného stydlivého pejska vznikla příšerka jménem Kerberos a jeho potrhlý páníček Oskar (hodný, ale nešikovný) se stal neúspěšným novinářem, prahnoucím po lásce a koni s jedním rohem. Měla jsem skvěle našlápnutou domácnost, dokud hra znenadání nespadla...
12. února 2012 v 17:24 | Edianka
Hezký den, miláčkové:D Jak tak koukám na ten svůj oblíbený seriál, napadlo mě, že ztvárním Merlinka v the sims2. Originál se sice Merlinovi podobal, ale v bodyshopu přece jen nejdou vytvořit tak charakteristická lopuchovitá ouška, jako má to moje zlatíčko=) A proto přišel na řadu photoshop...
Simíka jsem přepracovala, semtam něco dokreslila, zesvětlila, ztmavila, zkapalnila a přidala nějaké výstižné pozadí. V celém článku je přidaná i fotka, podle které jsem se inspirovala.
31. srpna 2011 v 16:36 | Edianka
Původně byla tato fotka tvořena speciálně do jedné soutěže, ale nakonec z ní sešlo, takže si myslím, že je na čase, abych ji zveřejnila na blogu a flickru:) Trochu mě i mrzí, že jsem si nezasoutěžila, ale co se dá dělat, když se vaší "spolusoutěžící" pokazí počítač...
Fakt netuším, co bych o ní měla říct... maximálně že jsem se s úpravou nijak moc nepárala, maximálně mě štvali ti studentíci, kteří si pobíhali po pozemku a bylo jim naprosto ukradené, že je potřebuju narvat v určité póze do pozadí obrázku! Uhánět 6 lidí v the sims je možná ještě složitější než v reálném světě:D (Originální fotka je pod perexem)
Něco málo o simce (původně do Miss Sims)...
JMÉNO: Kate Pendragon
ŽIVOTOPIS:
Kate vystudovala právo a přestěhovala se z koleje do malého útulného bytu s výhledem na moře. Nedávno oslavila své šestadvacáté narozeniny. Její rodiče se rozvedli, když jí bylo 15 let a její mladší sestře Marry 8 let. Kate touží poznat na vlastní kůži záři reflektorů a hlučný potlesk davu, stejně jako touží po opravdové lásce, kterou jí zatím žádný z jejích bývalých povrchních milenců nenabídl.
23. června 2011 v 18:14 | Edianka
Není to ani půl roku, co jsem dohrála Posla Smrti a poté i Black Mirror 2. Tedy... Posel Smrti byla snad moje úplně první adventura (hrála jsem ji poprvé, když to byla úplná novinka- počítám tak rok 2003), ale tehdy mi tak trochu unikal ten krásný příběh, do kterého jsem se zamilovala:)
Samuela jsem měla vždycky ráda (i přes všechny ty vraždy) a trochu mě zarazilo, že z něj ve dvojce udělali takovou stvůru. Samuel na tomto obrázku je odfláknutý, a ani bych se nedivila, kdyby se vám vůbec nelíbil.Osobně se mi docela líbí jeho oči...jsou takové tajemné:D Na vlasy jsem se vyflákla uplně... možná to zpracování fotky by se mohlo brát za snahu. Nicméně jsem pod perex umístila originál. Můžete posoudit:)
18. června 2011 v 17:04 | Edianka
Přeju vám hezké odpoledne:) Jak se tak dívám, poslední článek jsem přidala minulý pátek... Ne že by nebyl čas nebo by mě přestalo blogování bavit, to zas ne. Přepadla mě taková (ne)zajímavá nemoc ze stresu, která ovlivnila můj život na celý "ehm" minulý týden. Nic vážného, nechci přehánět:D Stejně jsem si za to mohla sama...
Ale teď už k obrázku. (Ne)Kvalita nahrávání zase nezklamala. Sama nevím, jak mě vůbec napadlo něco dělat, ale před pár dny jsem prostě z čista jasna rozjela bodyshop a vytvořila simku. Neměla jsem s ní žádné plány a nechtěla jsem si zbytečně přeplňovat sims počtem simíků v bodyshopu. Její ksichtík se mi ale docela líbil, a v tu slavnou vteřinu mi blejsklo hlavou, že už jsem dlouho nezapracovala na žádné fotomontáži. No nic, Edie, namalujeme jí nějaké vlásky, aby ti nezakrněl tablet:)
Dnes jsem rozbalila obrázek v photoshopu a dokončila jej. V průběhu hair-drawingu přihopsala ségra a okomentovala mou tvorbu slovy: Hele, Anežka z Vlčího vrchu!
No fakt že jo:) Vzpomněla jsem si na minulou sobotu v Praze, kde jsme spolu navštívily slavné divadlo Kalich a měly tu čest zhlédnout muzikál Tajemství od našeho oblíbence Dana Landy. (Písnička pod fotomontáží je právě z Tajemství- zpívá Anežka a Jan) Po pravdě mi však ta dívčina na obrázku připomíná spíš Lucku z Narnie.
V celém článku najdete originál. A já běžím ven, těším se na vaše komentáře:)
10. června 2011 v 22:05 | Edianka
Takže jsem se od včerejšího odpoledne stala "šťastným" vlastníkem nejnovějšího datadisku. Tehdy mi bylo docela blbě (což je mi doposud) a poflakovala jsem se jako oživlá zombie po domě. Nejspíš jsem musela působit na své spolubydlící nadmíru bídně, protože za mnou po nemalé chvíli došel otec a potutelně se pousmál se slovy: tohle ti třeba zlepší náladu...Ano, z čista jasna ve mně poskočilo srdíčko. Hrátky osudu...
13. dubna 2011 v 14:24 | Edianka
Kill me please! Nechápu, proč mě přidávat fotomontáže na blog nenapadlo dřív! Momentálně jsem v takzvaném stavu "Háj", který mi nedovoluje zveřejňovat články, protože mu připadají moc nedokonalé. Jinými slovy, jsem se zase na všechno vykašlala a nezbyl mi čas na sebelítost. Ale dost už bylo řečí, ráda bych vám popsala tuto fotomontáž.
Jako první vás musím varovat, že ji můžete najít na flickru, a to přesně
ZDE.
To je prosím můj "ehm" profil. Zmínila jsem se jen kvůli řečičkám a otázečkám, na které bych poté musela odpovídat ve stylu "Ne, neukradla jsem ji."
Alea iacta est, aneb Kostky jsou vrženy. Nenapadá vás jistě jediný důvod, proč jsem pojmenovala tolik zaláskovaný obrázek při západu slunce tak stupidně. Problém je však ten, že tato fotomontáž nemá s láskou lautr nic společného, nýbrž v ní hlavní roli hraje nenávist. V obličejích si můžete přečíst, kdo zastupuje dobro a kdo naopak dobrem pohrdá. Mimochodem... kdo chodí na tento blog nějaký ten pátek, tyhle simíky bude určitě znát z jiných fotek. Vlevo pán v armádním- Maestro Ledgwer (
Ledgwer's house nebo náhodně pod
jiným pseudonymem). Vpravo božská Helena-
Lady Helena. Jejich vztah si může každý domyslet sám, nehodlám ho tady vysvětlovat :D Můžu jen poradit, že nejsou ani sourozenci, milenci a ani manželé...
Víc se mi už vážně nechce psát, takže doufám, že se vám obrázek líbí (když si ta polovina z vás nečte text:)
Za komentář budu ráda. Ruka vám neupadne.
19. února 2011 v 22:31 | Edianka
Krásný mrazivý sobotní večer:)
Když člověk jednou přidá článek, nechce se mu do dalšího. Nebo si spíš libuje, že to má z krku a další řádku dní nic nemusí psát. Je to takový ďábelský pocit, který vás nutí odejít z blogu a jen se flákat na fejzbůku nebo ajsíkjů, krákat tam s lidma, které máte tři kroky do vedlejší místnosti. Ba ne, mladá dámo! Takhle to dál nepůjde! Na ten blog budeš chodit, že se budeš divit!
Dneska jsem nafotila pár fotek z Ledgwerovic bejváčku. Je to takový nic moc neříkající baráček, a to NIC pro toho, kdo u nich nikdy nebyl. (Doufám, že je vám jasné, že žijeme ve světě pseudonymů) Rozhodla jsem se ho vytvořit v simících. Docela makačka, když musíte vzpomínat, jak to u nich ježišmárja vlastně vypadá, vybavit si i tu nejpidižvíkovatější detailní věcičku, bez které by to prostě nevypadalo stejně, jako to vypadá v reálu. Pokud jste někdy zkoušeli něco podobného, jistě víte, o čem mluvím-píšu. Nejdříve jsem začala s obyvateli tohoto nobles housu, ale při vší úctě se mi podařili jen dva a půl... s tou polovičkou se pořád peru, ale vždycky je co vylepšovat i u těch dvou hotových. Když nemáte žádnou normální fotku, podle které byste mohli tvořit a musíte jen pátrat v paměti, je to do nebe volající. A pak se vám konečně jeden z nich povede, jste si stopro jisti, že je to "Jeho Výsost" ve špičkovém provedení, za pár dní se s ním setkáte a radši nikdo nic neviděl, nikdo nic neví... repete!
Abych se ale vrátila k tématu. Kopírování domů z reálu do simíků mívá většinou tři fáze. Jako první si musíte vzpomenout na všechno, co jste v tom konkrétním domě viděli i neviděli a je to tam, potom tohle všechno najít na internetu, obstarat si potřebné downloady, balíčky, popřípadě něco uklohnit v SimPe, nu a nakonec to do toho -v této fázi PODĚLANÉHO baráku- nastramlat, dát si prášek, zlikvidovat všechny stažené trojské koně a odhadnout sebemenší chybičku, která by se mohla vloudit při stavění našeho pokladu.
Při tom všem si jistě můžete představit, v které fázi stavění domu právě jsem:)
(Proto je v názvu PART1) Moje maličkost zatím zařídila pouhé 3 místnosti. Ale o to přece neběží... Raději kvalitně a pomalu, než rychle a odfláknutě. Kéž by tam byla aspoň ta kvalita:) No, nebudu vás zdržovat (stejně si to nikdo nepřečte).
5. listopadu 2010 v 18:31 | Edianka
Ahoj ve spolek:) Musím se přiznat, že jsem nečekala zas až takové neaktivní období. Ani nevíte, jak ráda bych vám řekla, že bylo poslední. Bohužel se s tím budeme muset ještě nějakou chvíli poprat. Možná už jsem se zmínila, že se připravuju na talentovky. Na učení bych se vlastně mohla víceméně vytento, protože se mi posílá jen 7. a 8. ročník, ale něco mi říká, ať to raději neriskuju. Co kdybych se nedostala na umprum a musela bych dělat scia na pajdu?
Zazněla tady otázka, jestli končím s blogováním a veškerou aktivitou na internetu. Má odpověď zní NE! Jen tak lehce se mě totiž děťátka moje nezbavíte:P Uvědomuju si, že spoustu lidí jen zdržuju a kazím jim plány. Vážně je mi to líto, ale nic s tím nenadělám. Budu se moc snažit poslat všechny soutěžní obrázky co nejdřív, i když jsem vám to slibovala už dávno. Teď se chystám konečně dodělat obrázek do SGT u ajinky.
Z aktualit... Překvapení videové tvorby je sice hotové, ale stále postrádám jedno jméno. Nemůžu vám říct víc. Dále také... Jak se vám líbí obrázek? Jen malá ukázka z nového dílu Deníku sebevrahů, který se momentálně píše ve volných chvílích chemie a fyziky. Není to nic moc, jen zase taková bodyshopová fotomontáž, ale docela se mi líbí.
Doufám, že budu mít v budoucnu více času na blog.
Zatím se s vámi loučím... Edianka:)
25. října 2010 v 18:04 | Edianka
Ne a ne a nebavím se s bodyshopem! Krásně mi načtverečkoval miláčka Heidi a teď si o sobě myslí, že je king. Chyba je sice i ve mně, protože se mi to nechce nijak jinak upravovat, ale kdyby mi to bodyshop vyhlazoval, nemusela bych nad ničím takovým přemýšlet.
Dost klábosení, stejně to zase polovina nebude číst a ta druhá polovina to nepochopí. Ach světe spravedlnosti!
Doufám, že aspoň někdo si uvědomuje moje předlohové tvoření. :D Tedy... ono to není zas až tak předlohové, protože předloha zůstává stále v mé hlavě (bohu díky). Heidi je bývalá holka "mojého borca" a také má velmi dobrá kámoška:)
Pokud vám to připadá trochu divné, možná to bude těmi odvozenými pseudonymi:D
