Červen 2013

Pan Rolnička podruhé

29. června 2013 v 15:37 | Edianka |  Rodinky a simíci

Nechť Vám oheň věčný sežehne ponožky, vážení a milí přátelé:) Nemohu říci "sešli jsme se tu dnes", protože jsme se zaprvé nesešli, a zadruhé se k tomuto článku většina z vás dostane s největší pravděpodobností až za třicet let. Lituji, že jsem proflákala celé 2 roky svého mizerného života absolutním nezájmem vůči všemu, co mě kdy bavilo, ale jak jsme již doufám všichni seznali, čas vrátit nelze, a proto bych nerada ztrácela další čas popisováním ztraceného času.

Já píši Vám, co mohu více. Co ještě mohu dodati...
Po letech fatálního rozpadu celé mé komplikované osobnosti jsem se odvážila vystrčit nos ze svého vlastního stínu a spatřila jsem světlo na konci tunelu. Život bez jakéhokoli smyslu, ovšem s pravidelnou dávkou obav, vpíchnutých přímo do srdeční tepny, ze mě udělal apatického cynika. Stala jsem se zbytečným člověkem. Co mě tedy přimělo zamířit právě sem? Mohla bych říct, že to bylo kvůli svědomí, pocitu viny, touze po domovině, nebo jiné emoci, která mě náhle klepla kladivem do čela. Vlastně... bylo to kvůli menší nehodě s mým notebookem, díky níž jsem byla nucena přesedlat na stolní počítač, který se jakýmsi zázrakem rozjel.
Marie, Marie, už zase zahlcuješ nevinné lidi svým životním příběhem! Dobrá tedy, poslední věta, kterou napíšu, je má vlastní zkušenost: ,,Nic netrvá navěky a nic nekončí navždy."

Mějte se krásně a užívejte prázdnin:) Edianka ♥