Únor 2011

Rozestlaná postel

26. února 2011 v 21:56 | Edianka |  Nábytek a domy

Když jsem přidávala obrázky z mého domku, zazněla otázka na nějakou pěknou postel. Dnes jsem brouzdala po internetu a našla něco speciálního. Hned mě to trklo do hlavy. Tato krásná, sametová postel má na výběr hned z několika druhů "rozestlání"... nebo jak bych to pojmenovala.
V celém článku najdete další obrázek z těchto možností.

Šoking z nové administrace

26. února 2011 v 21:46 | Edianka |  Oznámení
Namátkou se ocitám na administraci mého blogu... Zděšením jsem zapomněla, co jsem vlastně chtěla přidat a pěknou řádku minut čumím na tu vymoženost, která se před mými zraky jeví jako něco nesmyslného. Za těch pár let na blogu jsem zažila spoustu zajímavých překvapení, ale na winword v administraci si budu muset nějakou dobu zvyknout.
Je zbytečné vykládat, jak jsem si dnes koupila dva páry značkových skejťáckých bot za pouhých 800 Kč a měla jsem k obědu fast food, jak si moje máma koupila šaty, ve kterých konečně vypadá jako člověk a jiné neuvěřitelné novinky, protože tahle mě dorazila na plné čáře. Co se blogu a celkově blogování týče, označuji se za blogařku středního věku, která už má nějaké ty zkušenosti, zážitky a praxe, jednoduše řečeno za bábu, která neumí přijmout novinky mladší generace. Když si vzpomenu na doby, kdy jsme si vyráběli menu z profilu, protože jsme ještě o volitelný menu box ani zdání, chce se mi brečet i smát dohromady.
Nečekejte od slečny Edianky žádné klady nebo zápory, závěry a názory. Tato novinka mi jednoduše sebrala slova. Nemám co říct...

Ledgwer's house: part 1

19. února 2011 v 22:31 | Edianka |  Rodinky a simíci
thesims2-edianka
Krásný mrazivý sobotní večer:)
Když člověk jednou přidá článek, nechce se mu do dalšího. Nebo si spíš libuje, že to má z krku a další řádku dní nic nemusí psát. Je to takový ďábelský pocit, který vás nutí odejít z blogu a jen se flákat na fejzbůku nebo ajsíkjů, krákat tam s lidma, které máte tři kroky do vedlejší místnosti. Ba ne, mladá dámo! Takhle to dál nepůjde! Na ten blog budeš chodit, že se budeš divit!

Dneska jsem nafotila pár fotek z Ledgwerovic bejváčku. Je to takový nic moc neříkající baráček, a to NIC pro toho, kdo u nich nikdy nebyl. (Doufám, že je vám jasné, že žijeme ve světě pseudonymů) Rozhodla jsem se ho vytvořit v simících. Docela makačka, když musíte vzpomínat, jak to u nich ježišmárja vlastně vypadá, vybavit si i tu nejpidižvíkovatější detailní věcičku, bez které by to prostě nevypadalo stejně, jako to vypadá v reálu. Pokud jste někdy zkoušeli něco podobného, jistě víte, o čem mluvím-píšu. Nejdříve jsem začala s obyvateli tohoto nobles housu, ale při vší úctě se mi podařili jen dva a půl... s tou polovičkou se pořád peru, ale vždycky je co vylepšovat i u těch dvou hotových. Když nemáte žádnou normální fotku, podle které byste mohli tvořit a musíte jen pátrat v paměti, je to do nebe volající. A pak se vám konečně jeden z nich povede, jste si stopro jisti, že je to "Jeho Výsost" ve špičkovém provedení, za pár dní se s ním setkáte a radši nikdo nic neviděl, nikdo nic neví... repete!
Abych se ale vrátila k tématu. Kopírování domů z reálu do simíků mívá většinou tři fáze. Jako první si musíte vzpomenout na všechno, co jste v tom konkrétním domě viděli i neviděli a je to tam, potom tohle všechno najít na internetu, obstarat si potřebné downloady, balíčky, popřípadě něco uklohnit v SimPe, nu a nakonec to do toho -v této fázi PODĚLANÉHO baráku- nastramlat, dát si prášek, zlikvidovat všechny stažené trojské koně a odhadnout sebemenší chybičku, která by se mohla vloudit při stavění našeho pokladu.

Při tom všem si jistě můžete představit, v které fázi stavění domu právě jsem:)
(Proto je v názvu PART1) Moje maličkost zatím zařídila pouhé 3 místnosti. Ale o to přece neběží... Raději kvalitně a pomalu, než rychle a odfláknutě. Kéž by tam byla aspoň ta kvalita:) No, nebudu vás zdržovat (stejně si to nikdo nepřečte).

The sims2 retarduje =D

16. února 2011 v 19:04 | Edianka |  Diary
thesims2-edianka
Zdravím čtenáře thesims2-edianka!
Jako první bych asi měla poukázat na svůj pravidelný samovolný únik do reality. Je mi docela líto, že jsem vás s tímto rychlým odchodem neseznámila už předtím, ale bohužel jsem nenašla minutku volného času v průběhu nabalování hader na Dolní Moravu.
Užila jsem si krásných pár dní lyžování na horách a věřte, že jsem ani nepomyslela na blogování. Možná jen trošičku... Na myšlení ostatně nebyl čas, protože jsem buď řezala černou sešusem, blbnula s děckama ve "společenské" nebo zalehla a spala. Nevím, jak to máte s prázdninama vy, ale já si ty svoje jarňáčky užívám s plnou platností. Možná vás právě "zaskakuje" styl, kterým píšu. Zaprvé jsem před nemalou chvílí dorazila domů, takže se po čtyřech hodinách ve vlaku cítím jako spráskaný pes, a taky protože na mě leze nějaká chřipajzna, které se hodlám nějakým způsobem hodně rychle zbavit. Nechce se mi nijak proplétat věty, jak je mým železným zvykem, takže to máte hezky pevně černé na bílém. Moje osoba, která se momentálně nenachází z mém těle, vás všechny moc pozdravuje a přeje opožděně krásného Valentýna:)

Po několika letech praxe jsem zjistila, že the sims2 vážně poškozuje mentální chování nebo také podvědomí člověka a dostaví se dlouhodobá neléčitelná retardace:D Nikdy vás nenapadlo jen tak namátkou zvednout hlavu a ujistit se, že se vám tam nahoře nepromítá bublina s vašimi myšlenkami? Nemáte problém s přemístěním se z jednoho města do druhého... nebo-li jak říkaje z parcely na parcelu? Zhoršení komunikace? Jiný pohled na svět? Ne, nezbláznila jsem se. Však si počkejte, ono se to jednou dostaví:D

No nic, nemám zájem si zbytečně ubírat energii kecáním o blbovinách, které si stejně téměř nikdo nepřečte. Vzdaluji se, drazí přátelé. Kdyby po mně někdo něco chtěl, budu chvíli na face...

Tak zatím, ... prázdninám třikrát zdar!

Jak je nám tu při vínečku dobře

7. února 2011 v 21:52 | Edianka |  Diary
thesims2-edianka/ ARMY
Zdarec ve spolek, dámy a pánové, moji drazí:)
Zdá se, že se i přes moje sliby-chyby zatím nic zvláštního neděje. Nechci vás přesvědčovat a  kecat, že něco dělám, když nic nedělám, takže bych se posunula dál k tématu, které jsem si ještě nevymyslela...
Nechce se mi psát na témata týdne, i když jsou docela fajn, protože jsem se zařekla, že na úvahy už ani nesáhnu. Kruté to předsevzetí. Když se ohlédnu na svůj dosavadní život, pesimisticky a melancholicky naladěný, nechci ani pomyslet na filozofické blábolení, které se brzy stalo mým denním chlebem. Ještě před půl rokem bych se na ni urazila, ale dnes můžu tuto větu s klidem na duši rozhlásit po celém světě: ,,Co je vlastně ta filozofická úvaha... myslíte, myslíte a nakonec zjistíte, že jste nic nevymysleli." Jednoduše řečeno- hromada "umělecky" popsaných papírů a žádný výsledek. Celý svůj (zatím krátký) život jsem zasvětila těmto úvahám. Zasáhl mě meteor, rozsvítilo se mi. A neříkám to proto, že bych zmoudřela. Rozsvítilo se mi... rozsvítilo se mi světlo uvnitř té skličující temnoty. A to je, vážení a milí čtenáři, velmi důležitý proces v dějinách lidstva:)

Pokud právě zíráte na úvodní obrázek, pana mistra kapitána, přestaňte, je to nezdravé:D Jeden z mých oblíbených simíků, jak si mohli facebookovští maniaci povšimnout. Neměla jsem ho dávat k tomuto článku. Zbytečně mě rozptyluje:)
Je spousta toho, co bych vám chtěla říct. Dnes už ale musím končit, neboť se nacházím v místnosti ospalých rodičů:D Proto vám přeji mnoho zdaru, světla v temnotě a krásných snů:)

Se srdečným pozdravem    Edianka:)