Leden 2011

Máš mě rád 25-díl

30. ledna 2011 v 18:30 | Edianka |  Máš mě rád?
thesims2-edianka
Přistoupila jsem blíž a pohlédla dolů. Zaváhala jsem...

Byť na mě smrt dýchla

27. ledna 2011 v 18:54 | Edianka |  Diary
thesims2-edianka
Zdravím, vážení a milí...
Namátkou jsem zaslechla, že některé jedince baví moje nudné klábosení o ničem, dokonce tento styl i obdivují a považují za dokonalý. Dokonalost je velmi silné slovo, které by se sice nemělo zneužívat, ale nicméně... je to pořád jen slovo, složené z "obyčejných" nic neznamenajících písmenek.
Nechci znít sobecky a namyšleně, takže vám za vaše upřímné názory mnohokrát děkuju a slibuju, že se budu snažit psát "vaše oblíbené" články častěji. Někoho jsem právě slyšela otráveně vzdychnout...:)

Dnes jsem si uvědomila jednu životně důležitou věc, kterou jsem vždy postrkovala dál a snažila se ji přehlížet, i když jsem se nad ní několikrát zamýšlela. Většinou to však skončilo přeorientováním na jiná témata, nejčatěji ta, která si spolu s touhle věcí protiřečila. Můj "lajf" se během několika let stal nesnesitelným. Nebylo to tím, že jsem se změnila já, ani protože se změnili lidé kolem. Sáhněte po chlebu a vodě. Když na něj pohlédnete se všedností a nechutí, je jisté, že vám chutnat nebude. Budete-li však vychutnávat každé sousto, až vám zbudou jen drobečky, uvědomíte si, že cílem je ta cesta, nikoli její konec.
O přestávce jsem šokovala... "Děcka, pojďme se bavit! Já mám chuť na nějakou krávovinu!" místo kladné odpovědi jsem se dočkala pouze otázky, kolik jsem toho vypila. Když vás lidé znají jako kliďase, který většinou jen přihlíží a do ničeho se nezapojuje, těžko jim budete vysvětlovat, že jste jiní. Lituju, že jsem si to neuvědomila dřív.

Ale dost o filozofických blábolech! Měla bych vás seznámit s novinkami. Se starým známým něco kutíme a brzy (doufejme) vám "TO NĚCO" představím. Uvidíme, kam nás vítr zanese... Dále pak jsem se před pár dny probudila a začala čmárat návrh na nový design, který hodlám nastavit na tento blog. Zatím však vlastním jen ten návrh:D
V mé hlavě se rodí spousta nápadů na videa, věřte nevěřte, vypadáš sqele a taky bych ráda dokopla pár komixů, pokud si na ně ještě pamatujete:D Naučila jsem se několik triků se sony vegas 7 (bohužel devítka záhadně "odešla").

Chtěla jsem se rozepsat, ale nejspíš už to nestihnu (nehledě na to, že se mi před zveřejněním podařilo vykopnout z blogu a polovina článku zmizela), takže pro dnešek zcela končím. Musím ještě zkouknout Zkázu zámku Herm a něco dořešit.

Prozatím se s vámi loučím,   Vaše  Edianka:)

3.Vytvoření postavy (osobnosti)

20. ledna 2011 v 16:37 | Edianka |  BLOGOVÁ PORADNA
Poslední část návodu "Jak na perfektní komix" jsem přidala zhruba před dvěma lety, takže se nedivte, proč přidávám tak ohraný úvodní obrázek:) Děj komixu a fotky nejsou všechno. Abychom se do příběhu mohli skutečně vžít, důležité je umět vytvořit charakteristickou osobu.

Připravila jsem pro vás zhruba 8 tipů s obrázkami.
Tento návod jsem začala psát asi tři měsíce před novým rokem. Jak vidíte, dokončila jsem ho až dnes.

Rajčata na pultech jsou tak vzrušující

19. ledna 2011 v 22:05 | Edianka |  Diary
thesims2-edianka
Hula hula! Aneb zdarec jak sviň, tady ve spolek:)
Přemýšlela jsem, o čem bych vám napsala, protože jsem pěknou řádku dní vynechala, což rozhodně nepřispívá k mému předsevzetí do tohoto roku, nýbrž pohoršuje a znovu poukazuje na moji nespolehlivou slibotechnickou vlastnost.

"Proč jsou ta rajčata na pultech tak sexy?" vyhrkne kámoš a zakousne se do své pevně sevřené pěsti.
S hrůzou v obličeji se otáčím za předpokladu, že mistra posedla nějaká zlá nemoc, ale v okamžení se zase vracím do reality.
"Jedna z tvých nových hlášek, miláčku?" pousměju se a znovu zabořím nos do sešitu matematiky.
Zatváří se ublíženě a vytrhne mi "mantru" z rukou.
"Co blázníš?" vykřiknu a rychle se sehnu pro papíry se zadáním, které se nějakou záhadou odtrhly, i když jsem je den předtím poctivě lepila svým "Panzáni" lepidlem.
"Proč sakra šrotíš, ...pořád?! Já ti tady vylejvám srdce a ty mi neřekneš ani »Jdi do háje?" ušklíbne se a vyhodí na chodník obal od snickersky.
"Tak promiň, ale já se prostě tu matiku naučit musím, protože..." zastavím se. "Říkal jsi, že vylejváš srdce? Jako to myslíš ta rajčata?" vybuchnu smíchy.
"Fakt vtipné! Ty jseš ale necita! Můžeš se prosímtě přestat smát, když jde o vážnou věc?" zamračí se a srazí mi kšiltovku do čela.

NewSea Freesia

15. ledna 2011 v 19:25 | Edianka |  Vlasy a simíci
Hezký večer:) Pravda, mohla bych už konečně přestat přidávat předané downloady a začít vyrábět vlasy své vlastnoruční výroby. To bych se ovšem musela nejprve smířit s tím, že by je nikdo nestahoval:D Na stará kolena se přece nebudu učit a louskat do hlavy zbytečnosti.

Občas o tom ale přemýšlím. Jistě, bylo by to hezké, kdybych vyráběla...
Jelikož do autorského klubu zaprvé nechci a zadruhé nepatřím, můžu si na blog házet, co se mi jen zalíbí. Například z těchto vlasů jsem uplně na větvi:D
Sice starší, ale stále účinné.

Stíny jako oční doplňky

15. ledna 2011 v 16:19 | Edianka |  Moje downloady
thesims2-edianka
Tvořím novou simku do "rodinné sbírky" a již po padesáté nadávám na oteklé stíny, ve kterých simíci vypadají jako zombíci. Kůži má pěknou, ale přece jen trochu jednotvárnou. Chtělo by to přidat ždibec barvičky. Rozhodla jsem se, že ukončím své trápení a vytvořím něco originálního. 

UPOZORNĚNÍ: Tyto oční stíny slouží pouze jako "doplněk" ke skinu. 
Jsou lehké a jednoduché. Na každém skinu vypadají trochu jinak, protože jsou téměř průhledné. 

Já osobně oční stíny moc ráda nemám. Jak na simících, tak i v reálu:D Jako downloady bývají moc husté, tvrdé a nepřirozené. 
TIP: Jednoduché stíny oči vyjasní. Ozdobte je košatou řasenkou:)

Lajdák na entou

14. ledna 2011 v 22:42 | Edianka |  Kritizárna
thesims2-edianka
Vážené dámy a pánové, převážně tedy dámy, dovoluji si Vám s jásajícím křikem a povznášejícím pocitem štěstí oznámit, že jsem byla přijata na střední umělecko-průmyslovou školu v Uherském Hradišti.
Tak tahle věta se mi moc nepovedla:D Čaute děcka! Pokouším se trochu oslavovat, ale nějak mi to prostě nejde. Nervy v hájíčku zeleném, okusujíce si zuřivě nehty, se zkrouceným žaludkem, nedočkavě očekávám výsledky posledního kola. A hle! Na nočním stolku poskakuje vibrující mobil. "Že je ti do zpěvu, když mám nervy, hajzle! Kuš!" Prásknu po něm polštářem, aby zklidnil svoje umělé hormony. Máma bere rozum do hrsti a ujímá se velení.
"Ano... ano. Ano... ano," dle strhujíce vyčerpávajícího rozhovoru lze snadno vyčenichat, že tento hovor je nezbytně důležitý. Moje oči se opět obrátí "hore nohama" a znovu aktualizuji webové stránky školy s domněnkou, že za těch pár uplynulých vteřin snad něco přidali. Třeba zrovna to, nač tak netrpělivě čekám. Kéž by! 
"Myslím, že multimediální..." špitne máma do telefonu. Jako brokem do zad zasažená, obracím se s jiskrami v očích a vzrušením snad ani nedýchám. Tisknu se k mobilu, abych zaslechla alespoň pár slovíček.
"Vaše dcera se dostala na oba obory, takže potřebujeme vědět, který si vybere," zaslechnu a na tváři se mi objeví úsměv. V momentě, kdy lupne tlačítko a tím ukončí rozhovor mezi zaskočenou mámou a pánem na drátě z druhé strany, zavýsknu a vyletím pár metrů do výše. Avšak vzhledem k mému fyzicky zdatnému výkonu v tělocviku, počítejte zhruba s patnácti centimetry...plus mínus. 
Jistě, že jsem si vybrala multimediální tvorbu. Jako malá holka jsem toužila, ba dokonce jsem věděla, že jednou budu režisérkou. Zatím bychom tedy mohli začít něčím méně složitým, a to například grafikou. Jedinou věcí, kterou celé dny vlastně dělám...

Děti, já vás tak miluju:)

Plním své předsevzetí

1. ledna 2011 v 16:28 | Edianka |  Diary
thesims2-edianka
Přeju vám krásné odpolední ráno prvního dne v roce. Ano, řekla jsem opravdu ráno, protože jsem -ač je to k nevíře- před hodinou vstala. Je mi naprosto jasné, co si teď každý z vás myslí, ale nic kromě toho, že jsem se včera hodně bavila, vám říct nemůžu... :D
I když jsem se trochu děsila toho, že ještě před půlnocí odpadnu, nakonec to dopadlo mnohem líp, než jsem čekala.

Bolest hlavy mi pomohla utišit zelená tekutina, vonící lékořicí... Kolem osmé jsem vyšla z domu a v půli cesty mi v kapse zabrněla SMS od kamaráda, který psal srdcervoucí zprávu, že je nemocný, a tudíž se na naši soukromou akci nedostaví. Inu, co se dá dělat... nemoc je nemoc, ale na Silvestra se, hošánek, musí dostavit, i kdyby za sebou měl střeva táhnout. Když jsem dorazila s kamarádkou, kterou jsem potkala na křižovatce, do Besedy, odemkla jsem nám patro a připravila jeden z mnoha stolů. Vybraly jsme stůl na konci balkonu. Díky prosklené části budovy jsme mohly pozorovat nádhernou noční oblohu i předčasné ohňostroje. 
Po pár minutách se objevili další dva návštěvníci, tentokrát kámoška se svým bráchou, která se postarala o skvělou výzdobu. Vybalili jsme na stůl chlebíčky, zákusky, cukroví, křupky, brambůrky a já, jakožto dohled na zábavu, jsem vytáhla Activity. Ještě jsme ani nezačali hrát a navštívil nás nezvaný host. Přijel s rodiči na akci pod náma, kterou pořádalo Country, kde se ostatně opíjeli i naši. Hned po něm se dobelhal i pan nemocný. Prý si to rozmyslel, ale já myslím, že v tom měly tak trochu prsty i naše SMSky:D