(Před několikati hodinami- z pohledu Alien)
Ben se mrštně jako had vyhnul bodnutí nože a silně sevřel dívčinu ruku. Alien nečekala takto rychlou reakci a bolestí mu padla do náruče. Vytrhl ubohému děvčeti zbraň z ruky, ale stále ji ještě svíral ve svých klepetech...
,,Beruško, co jsi to chtěla starému dobrému Benovi provést?!" pevně držel její zápěstí a Alien se marně snažila vyváznout.
,,Tohle by se tvé matce určitě nelíbilo. Takhle se chovat k vlastnímu otci..." ironicky se pousmál a pozoroval, jak bezbranné děvče bojuje s jeho silným tělem a mění barvu v obličeji. Alien by mu teď nejraději vyškrábala obě oči, ale Ben si toho byl vědom, a proto nepovolil.
,,Kvůli tobě, Lin, jsem zmeškal docela důležitý hovor a možná taky přijdu o slušné peníze. Koukej na tuhle situaci... Mohl bych tě zabít, ani nemrkneš! Ale jsem tak strašně hodný, že ti neskřivím jediný vlas," zašeptal Alien do ucha a po té jí vyškubl z hlavy hrst vlasů.
,,Jejda...! Já nerad..." prohodil, když vykřikla a začala se svíjet v bolestech.
,,Máš takové štěstí, holubičko. Jiným dětem by se ani nesnilo o tom, co všechno můžeš mít. Stačí se jen podvolit... a máš všechno, nač si vzpomeneš!" básnil Ben, ale pustil si Alien příliž k tělu, takže ho čistým "řezem" kousla do ruky.
Pan Buttler leknutím upustil z rukou nůž i Alien.
,,Claudie! Chyť tu krysu," křikl na hospodyni, která měla Alien na starost.
Dřív než se stačila Alien rozhlédnout kolem, už se zase svíjela v něčím sevření. Claudie ji svírala v pase, takže se nemohla nijak dostat ven.
,,Dokousala jsi, kočičko! Půjdeš do díry!" houkla na ni Claudie a škubla ji za ruku.
,,Ne, ty huso hloupá! Zavři tu malou zpátky do pokoje a přines mi klíče! Jestli se jí něco stane, můžeš si hledat nové místo!" rozzlobil se Ben a hodil po hospodyni svazek klíčů.
,,Jak si přejete, pane Buttlere," trochu se urazila a táhla chudinku Alien pryč.
Její rádo-by otec si svázal pokousanou ruku obvazem z lékárničky a bolest i hněv zapil sklenkou brandy. Pak zvedl telefon ze země a vylupkal nějaké číslo.
,,Charlie? Charlie, můžeš na chvilku? Dnes večer se stavíš k paní Buttlerové," pousmál se.
Místnost se ponořila do mrtvého ticha. Ben chvíli poslouchal a potom se rozchechtal jako šílenec. Charlie ho zřejmě pobavil sarkastickým vtipem na účet jeho manželky...
,,Dobrá, dobrá... Neříkej, že jsem tě někdy zklamal, Charlie. Chech... jasně, zadarmo ani kuřeti nehrabe. Tak si řekni, na mně to nezáleží. ... Okay, můj komorník ti dá zálohu, musím si ještě něco obstarat... Jistě, zítra v sedm, víš kde... Spolehni se, ale kdyby něco nevyšlo... Tak se měj, prozatím..." ukončil rozhovora pomyslel si, že jde všechno jako po másle.
Schoval mobil do kapsy, chopil se nedopité sklenky a otočil se ke dveřím.
,,Claudie, madona mia! Takhle mě děsit nemůžeš!" vykřikl a upustil sklenici z ruky.
U dveří stála hospodyně se založenýma rukama na prsou a nevěřícně kroutila hlavou. Ben se zamyslel, jestli slyšela celý rozhovor a potom zvedl prázdnou sklenku ze země.
,,Leká se jen ten, kdo má nečisté svědomí, Bene," zvážněla, ale svůj postoj nezměnila.
,,No jéje," pokrčil rameny Ben. ,,Jako by na tom záleželo, má drahá..."
,,Takže jsi ji prodal?" užasla hospodyně.
,,Ale no tak, Claudie, jenom klid. My všichni jsme vlastně... padouši," uspokojil ji a namířil si to do obývacího pokoje. Claudie s ním zřejmě nesouhlasila...
,,Bene, to že ke svojí ženě pošleš nájemného vraha, to nic nemění na tom, že se na vraždě nepodílíš. Tohle jsme si přece nedomluvili!" křičela za ním, ale pan Buttler si hleděl svého.
Claudie se rozběhla do obýváku, ale on ji ignoroval. Chodil po místnosti a něco hledal.
,,Sakra Bene, ty to snad nechápeš?" vyjela na něj a postavila se mu do cesty.
,,Čeho se pořád bojíš?! Myslíš, že nás přijde uprostřed noci navštívit a rozseká mě na kusy? Nebo že budu žít navěky v zatracení, slečno luteránko?" ironicky prohodil a posadil se na pohovku.
,,Tohle je zbabělství! Zabít svoji vlastní ženu... a jen kvůli penězům!" vytrysklo Claudii několik slz. Seděla vedle Bena, držela ho za ruce a pokusila se ho ještě jednou přesvědčit.
,,Co když tě chytnou? Bene, prosím... co bude semnou, až budeš pryč..."
Pan Buttler ji k sobě nečekaně přitáhl a políbil. Claudie se nebránila... naopak. Poddávala se tomuto okamžiku a rvala ze sebe kousky oblečení. Ben z ní ztrhal tenké silonové podkolenky a z vlasů jí sundal hospodyňskou čepičku, která patřila k její uniformě. Aniž by si toho všiml, utrhl z ní kousek papírové látky.
,,Bene, tohle byla už třetí, kterou jsi zničil," zašeptala Claudie.
,,Tak ji nenos," odhodil kus zmuchlaného hadru a znovu začal svoji podřízenou líbat.
Ani jeden z nich nezpozoroval, že se z Alienina pokoje ozvala mohutná rána, jako by snad chudinka dívenka omdlela.
........ ........
Alien seděla na podlaze a přemýšlela, jak by se dalo uprchnout. Tento dům je velký. Ve velkých domech bývají tajné chodby, nouzové východy... ale také spousta služebnictva, kamer a Benových čmuchalů. Odemknout dveře pokoje by bylo to nejsnazší. Horší je však orientace v domě, který Alien bohužel neznala.
Zvedla se ze země a posadila se na postel. Musí přece existovat nějaké řešení! Rozsvítila stolní lampičku, ikdyž přes šero bylo ještě stále dobře vidět a pohlédla do prázdna. Jak tak přemýšlela, ucítila na nohou chlad a po chvíli se jí lehce zachvěla sukně. Naslinila si prst, aby zjistila, odkud ten vítr vane, ale nebylo to vůbec nutné, protože spatřila rozevlátou záclonu.
Přistoupila k otevřenému oknu. Pod ním se leskla placatá střecha druhé budovy. Alien se zamyslela a přelétla očima vzdálenost všech budov. Má jen jeden pokus a času moc nezbývá...
_________________________________
Pokračování příště...
- Podaří se Alien bezpečně utéct?
- Jak pochodí nájemný vrah, Charlie?
- Má Ben s Claudií ještě nějaké jiné záměry?
- Objasnilo se vám leccos z minulého dílu?
Bezwa díl!